Základní škola Úšovice

V lese se dá najít ledacos, třeba i zbytek balónku s přivázanou dopisnicí. Takový nález se podařil dědečkovi jednoho žáka ZŠ Úšovice, který donesl pohlednici svému vnukovi. A protože přišla z Německa, přinesl ji Kája do školy na hodinu německého jazyka. Všechny zajímalo, kdo balonek s lístkem poslal a odkud přiletěl. Jméno a adresa tam byla – Liam z Wiesbrunnu. Ale žáci se o odesilateli chtěli dozvědět něco víc. Proto vymysleli a napsali celou řadu otázek a už se těší, že jim na ně Liam odpoví. A co bude říkat na to, kam až jeho balonek doletěl? Všichni věří, že i tradiční pošta bude fungovat stejně dobře, jako ta balónková.

(Mgr. Věra Kučavová)

Z návštěvy a prohlídky pevnosti Terezín jsem si odnesl pár poznatků a pocitů. Byla to má první prohlídka a návštěva, proto mě to velice zaujalo. Nejen ta pevnost sama (architektura a celkově jak to vypadalo), ale spíš to, jak to tam chodilo, jak se k těm vězňům chovali a v jakých podmínkách tam museli být a žít. Upřímně mě hodně překvapilo, že se někomu podařilo úspěšně utéct. Pokud bych měl popsat své pocity, tak byly smíšené, výlet jsem si užil, ale když jsem o tom přemýšlel, tak jsem se tam moc dobře necítil.
S Lidicemi to bylo podobné, také jsem tam byl poprvé a doopravdy dost jsem se tam dozvěděl. A dozvěděl jsem se i to, nad čím jsem nikdy nepřemýšlel. Proč to byly právě Lidice? S pocity to bylo stejné, jako v Terezíně. (Petr Š.)
V Terezíně se mi líbilo, že tam bylo všechno původní a uměl jsem se vžít do toho, jak se tam žilo. (Patrik B.)
Mé pocity v Terezíně byly hodně smíšené. Např. když jsme měli jít na samotku, nedokázala jsem to, sevřel se mi hrudník. Úzkost byla nejčastější. V Lidicích jsem zase cítila být nutně potichu a tím vzdát poctu tomu místu. (Darina V.)
Tato exkurze byla velmi poučná, uvědomil jsem si díky ní spoustu důležitých věcí: musím si vážit toho, kde žiji, toho, co mám a nemusel bych mít. Nechtěl bych žít v té době a zažít věci, které zažili ti lidé. Jsem rád, že jsem to mohl vidět. (Jiří S.)
Návštěva Terezína a Lidic ve mne zanechala smíšené pocity. Je neuvěřitelné, co se dělo v Terezíně. Co museli lidé vydržet, je v dnešní době nepředstavitelné. Atmosféra v Terezíně na mne silně zapůsobila, zajímavá a zároveň strašná byla návštěva sprch. Líbí se mi, že se na tyto události nezapomíná. Na tuto exkurzi nikdy nezapomenu. (David L.)
Nejvíc mě zaujal příběh tří mužů, kterým se podařilo utéct. (Šimon S.)
V Terezíně jsem měl pocit úzkosti. Kolik lidí bylo odtud posláno do Osvětimi, kolik bylo mučeno, aby prozradili kamarády, kolik zemřelo na skvrnitý tyfus. (Patrik Ch.)
Terezín na mne působil jako místo, kde by v takových podmínkách dokázali přežít jen ti silní. Já bych to asi nevydržela. Hrozné! V Lidicích v muzeu jsem vůbec nemohla poslouchat ty dopisy dětí. Píšou o takových maličkostech a pak je zabijí. Nebo co říkaly ty ženy, které přežily. Nedovedu si představit, že bych se do takové hrůzy probudila. (Anna V.)
Návštěva pevnosti Terezín ve mne vyvolala úzkost. Slyšet vyprávět skutečné příběhy vězněných lidí je velmi otřesný pocit. Nechápu, jak je možné, že lidé páchali na lidech takové hrůzy. Vězni netušili, jak dlouho a jestli vůbec budou žít. Po celou dobu uvěznění žili v otřesných podmínkách, hladověli a byli fyzicky i psychicky týráni. Památník je dobré zachovat a připomínat si tím, čeho je člověk schopný. Je to velké varování pro všechny. (Matyáš H.)
Mé dojmy byly velmi pesimistické. Byla jsem smutná z toho, co se těm lidem stalo. Bylo to velmi zajímavé a zároveň děsivé. Velmi mě překvapila velikost tohoto komplexu. Rovněž mě překvapilo množství podzemních chodeb. Líbilo se mi promítání filmu v kině, který Terezín vykresloval jako „vzorové město“, kde se dobře žije. (Markéta H.)
Tato akce se mi velice líbila, byla moc zajímavá, líbilo se mi, že se na oběti nezapomnělo a postavil se jim pomník. Nejvíc mě zaujal právě ten pomník lidických dětí a to, nevypadaly jako ve skutečnosti, aby truchlícím pozůstalým nezpůsobily více utrpení. V muzeu jsem se nejvíc informací dozvěděla z filmu. (Markéta H.)
U terezínského hřbitova jsem měl špatný dojem, bylo zde pohřbeno mnoho lidí, kteří za nic nemohli. Ze samotné pevnosti už jsem ten dojem neměl, Zdála se mi zajímavá, např. chodba, kterou jsme procházeli, umývárna, která nebyla nikdy použita a postavila se jenom proto, aby mohli říci, že existuje. Zajímavá byla také cela Gavrila Principa, nebylo v ní denní světlo, proto zemřel na tuberkulózu kostí. A také to, že v neděli mohl někdo a někdy hrát karty. Bylo zde hodně cel, některé pro politické vězně. V Lidicích jsem se dozvěděl také hodně zajímavého, třeba proč byly vypáleny, ale zde se mi už tolik nelíbilo. (Radim F.)
Velice mne zaujala terezínská pevnost – koncentrační tábor. Muselo to být hrozné – ty sprchy, ty samotky, ty postele, ta hygiena, tresty, prostě celý život tam byl krutý. Jsem ráda, že žiji teď a ne v té době. S vězni zacházeli strašně, špatné bylo stravování, prostředí, nemoci. Nejvíc mě děsila ta malá místnost pro hodně lidí, jak museli chodit, aby nepadli na zem, kde nebyl vzduch. Nebyla tam okna ani toaleta. Ale jinak se mi tam líbilo, protože to bylo velice zajímavé. Lidický památník mi připadal prostý a krásný. Nejvíc mě zaujal pomník soch smutných a vyděšených lidických dětí, které byly uplynovány.  A vyhlazení obce, osudy mužů, žen a dětí – strašné! Do muzeí moc nechodím, ale tohle mne zaujalo – minifilmy, obrázky, dokumenty. Celkově se mi exkurze moc líbila. (Nikol D.)

(Citováno z prací žáků devátých tříd.)

 
 

Dne 3. 10. 2018 se uskutečnilo v Aši na vrchu Háj okresní kolo v přespolním běhu. Celkem se zúčastnilo 6 škol. Trať byla dlouhá 3 km. Bojovalo se o každé umístění, jelikož se výsledky sčítaly. A vítězem se mohlo stát družstvo, které mělo nejmenší součet umístěných závodníků. Do hodnocení se počítaly čtyři nejlepší výsledky.
Výsledky ZŠ Úšovice: Lukáš Bartošek 4. místo, Petr Hoclár 5. místo, Patrik Jiroušek 6. místo, Jiří Strnad 8. místo.
Dále běželi: Patrik Budi a Jakub Mařík.
Vítězstvím si zajistili postup do krajského kola, kde se umístili na konečném 5. místě.

(Mgr. Vladimír Kafka)

Ve středu 10. 10. 2018 usedlo 23 žáků 8. a 9. tříd ZŠ Úšovice k úlohám Přírodovědného klokana, aby porovnali své znalosti se stejně starými žáky z celé republiky. Čekalo je 24 úkolů z matematiky, fyziky, biologie a zeměpisu, navíc museli vědět i něco o současném dění ve světě. Při správné odpovědi získali v první části 3 body, ve druhé 4 body a ve třetí 5 bodů. Za špatnou odpověď se jeden bod odečítal, pokud neodpověděli, nic nezískali ani neztratili. Mohlo se tedy také trochu taktizovat. Letos se výrazně lépe dařilo žákům 9. tříd, kteří obsadili první tři místa v pořadí Anna Vaňková, Adam Kasl a Petr Štengl. Nejlepším osmákem byl Jiří Flosman, který obsadil čtvrté místo. Porovnání s ostatními soutěžícími v okrese, kraji i republice se dozvíme později.
Soutěžní úkoly vůbec nebyly jednoduché. Myslím, že by s nimi měli problémy i dospělí.
 
(Mgr. Věra Kučavová)

Žáci 8. a 9. tříd ZŠ Úšovice se podíleli v rámci pracovních činností na sběru kaštanů pro zvěř. Celkem se nám podařilo shromáždit přes 200 kilogramů kaštanů. Nasbírané plody jsme odevzdali myslivcům a Lázeňským lesům Mariánské Lázně. Cílem byla pomoc při zajištění zásob potravy na zimu. Radost z nasbíraných plodů měli nejprve žáci a později bude mít (doufáme) i lesní zvěř.

(Mgr. Vladimír Kafka)

To je název elektronické výstavy, kterou jsme objednali pro ZŠ Úšovice z Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze. Výstavu jsme „zhmotnili“ a každý zájemce se může s historií vzniku naší republiky seznámit v době vyučování či na některých třídních či celoškolních akcích. Na celkem deseti plakátech jsou zachyceny nejdůležitější události od vzniku samostatné republiky 1918 až po rozbití Československa v roce 1939. Výstava potrvá do června 2019.

(Alena Hálová)

 

Ve středu 5. 9. 2018 se 4. třídy ZŠ Úšovice zúčastnily akce „Den s lesním pedagogem“ na Kladské. Pořadatelem byly Lesy ČR a LZ Kladská. Po slavnostním přivítání byli žáci rozděleni do sedmi skupin podle počtu stanovišť. Na nich se pod dohledem odborníků věnovali zajímavým aktivitám. Dozvěděli se tak mnoho nového o těžbě dřeva, mysliveckých tradicích, vysazování nových stromků a o péči o les i lesní zvěř. Vlastnoručně si každý žák zasadil stromek, vyzkoušel troubit na lesní roh. Každá skupina si z připravených dílů (od firmy Stora Enso Planá) sestavila dřevěnou lavičku, všech sedm jsme si pak směli odvézt do školy. Po závěrečném hodnocení a slavnostním rozloučení byli všichni žáci obdarováni malým občerstvením a drobnými upomínkovými předměty. V krásném prostředí a s příjemnými lidmi dopoledne velmi rychle uteklo. Akce byla úžasná, děti byly nadšené a já za všechny zúčastněné děkuji těm, kteří se na přípravě a uskutečnění akce podíleli.
 
(Mgr. Hana Vithová)

     Dne 5. 9. 2018 využili žáci 8. a 9. ročníku ZŠ Úšovice možnost navštívit zajímavou výstavu historických rádiových přijímačů v kině Slávia.
     Sběratel, organizátor výstavy i průvodce v jedné osobě, pan Josef Jáchym, se nás po příchodu ihned osobně ujal a pod jeho odborným  vedením jsme se vydali na malou technicky zaměřenou exkurzi do minulého století. 
      Prohlédli jsme si nejstarší rádiové přijímače z konce 20. let, zkoumali elektronky a sledovali, jak se radiotechnika postupně měnila a zdokonalovala. Mezi vystavenými exponáty nechyběly  krystalové přijímače, elektricky napájená rádia v dřevěných skříňkách, která plnila funkci nábytku a stávala se součástí obývacích pokojů, přijímače ve skříních z bakelitu i rádia přenosná.  Z výkladu jsme se také dozvěděli, že restaurování a oprava jednotlivých historických kousků není vůbec snadná a ani levná záležitost a někdy vyžaduje od sběratele hodně fantazie, zvláště musí-li vymyslet, čím nahradit již nesehnatelné součástky. V takových případech, jak nás informoval pan Jáchym, se může výborně hodit i pánské sako se vzorem kohoutí stopy. 
     Výstava se nám velmi líbila a zpříjemnila nám první týden nového školního roku.  
 
Mgr. Běla Milfaitová